Efekty druhého řádu: No a co? Co když? Co ještě?

Efekty druhého řádu na ilustraci: jediná kapka rozvlní tmavé jezírko osvětlené lampou, rozhoupe tři papírové lodičky a dosáhne řady mosazných pěšců na kamenném okraji.
Efekty druhého řádu: důsledky důsledků. Ilustrace vytvořená AI; design karty: Competitive Futures.

Anglická verze (English version): Second-Order Effects: So What? What If? What Else?

Efekty druhého řádu jsou důsledky důsledků. Nastane změna, něco z ní přímo vyplyne a z toho pak vyplyne něco dalšího. První krok je obvykle zřejmý všem. Ve druhém a třetím se strategie vyhrává nebo prohrává, protože tak daleko se dívá málokdo a důsledky přijdou tak jako tak.

Ve zkratce

  • Co to je: nepřímé výsledky změny. Efekty prvního řádu vyplývají ze změny samotné. Efekty druhého a třetího řádu vyplývají z efektů.
  • Proč na nich záleží: efekt prvního řádu už všichni započítali. V těch dalších je překvapení, hrozba i příležitost.
  • Jak je najít: položte každému důležitému trendu tři otázky. No a co? Co když? Co ještě?
  • Jak daleko se dívat: u strategických otázek 5 až 20 let. Blíž se rozhovor stává taktickým.
  • Nástroje: kolo budoucnosti (v angličtině) pro jednu změnu, analýza křížových dopadů pro mnoho změn a STEEP jako filtr.

Stará myšlenka s dlouhou písemnou tradicí

Obálka knihy Future, Inc. od Erica Garlanda (AMACOM, 2007).
Future, Inc. (AMACOM, 2007)

Postřeh, že činy mají důsledky přesahující ten zamýšlený, není nový. V roce 1850 postavil francouzský ekonom Frédéric Bastiat esej Co je vidět a co není vidět na rozdílu mezi okamžitě viditelným účinkem politiky a pozdějšími účinky, které vidět nejsou a je třeba je předvídat.

V roce 1936 dal sociolog Robert K. Merton tomuto problému moderní podobu v textu „The Unanticipated Consequences of Purposive Social Action“. Vysvětlil, proč lidé nepředvídají výsledky vlastních záměrných činů: meze toho, co vědí, chyby v úsudku, okamžitý zájem tak naléhavý, že vytlačí dlouhodobý pohled, hodnoty, které vylučují určité úvahy, a předpovědi, jež mění situaci, kterou popisují.

Futuristé z tohoto postřehu udělali pracovní metodu. V roce 1971 vytvořil Jerome Glenn kolo budoucnosti, které staví změnu doprostřed stránky a kreslí její důsledky ven v soustředných kruzích. V knize Future, Inc. (AMACOM, 2007) jsem základní myšlenku popsal takto: „Protože je svět nadměrně propojený, nic nemění jen jeden aspekt života; účinky se šíří ve vlnách. Mnoho lidí zvažuje první úroveň změny, ale nedívá se hlouběji.“

Tři otázky

Kapitola 5 knihy Future, Inc. začíná třemi otázkami: „No a co? Co když? Co ještě?“ Je v nich celá disciplína v několika slovech.

  • No a co? Máte trend a data, která ho podporují. Co se mění pro vaše klienty, náklady, konkurenty nebo vaše právní postavení?
  • Co když? Co když se trend zrychlí, zastaví nebo se spojí s jiným? Co když na něj dopadne nepravděpodobná, ale závažná událost?
  • Co ještě? Co ještě se mění kvůli první změně? Pak tutéž otázku položte znovu odpovědi.

Právě třetí otázka vytváří efekty druhého a třetího řádu. Pokaždé berte odpověď jako nový výchozí bod a ptejte se znovu.

Kniha přidává pět kontrol pro jakýkoli obraz budoucnosti:

  1. Naznačuje nové konkurenty, kteří by nám mohli odebrat obchod?
  2. Jsou zákazníci stejní? Je jich víc, nebo méně?
  3. Naznačuje novou regulaci nebo veřejnou politiku, kterou bychom se měli pokusit ovlivnit?
  4. Jak zasáhne rozvojové i průmyslové země?
  5. Čekají nás nové právní odpovědnosti?

Tři „implikace“, které implikacemi nejsou

Většina prezentací o „budoucnosti“ nějakého odvětví se k druhému řádu nikdy nedostane, protože se zastaví u závěrů, které znějí bystře, a nejsou. V knize jsem uvedl tři.

1. „Zítra bude větší konkurence než kdy dřív.“ Konkurence tu byla vždycky. Říct, že tu bude i nadále, plánovači nic neřekne. Konkurence se stává implikací, když se změní její struktura. Příklady z knihy z roku 2007: když lze profesionální nahrávku pořídit s vybavením za 1 000 dolarů místo hodin ve studiu za 100 000 dolarů, nebo když vstup do ocelářství stojí 300 000 dolarů místo 300 milionů, změní se počet konkurentů o několik řádů. Užitečná otázka zní, proč bude ostřejší.

2. „V budoucnu budeme efektivnější.“ Každá ekonomická změna v dějinách se honila za efektivitou. Tvrdit, že zítřek bude jako dnešek, jen rychlejší, vychází z toho, co kniha nazvala „myslí neschopnou uchopit budoucnost“. Efektivita se stává implikací, když poskočí. Pokud doba vývoje léku klesne z 15 na 5 let, stratégové mají s čím pracovat.

3. „Tento nový přístroj dokazuje, že budoucnost už je tady.“ V knize jsem to řekl bez obalu: „Budoucnost není teď. Teď je teď.“ Řečník, který představí dnešní výrobek jako „budoucnost“, přestal si představovat, co příštích deset let technologií udělá s toutéž branží.

Všechny tři neprojdou stejným testem. Každé popisuje pokračování přítomnosti prvního řádu. Žádné se neptá, co ještě se mění.

Jak daleko se dívat

Efekty druhého řádu potřebují čas, aby se projevily, a proto na časovém horizontu záleží. Pravidlo knihy říká, že studie budoucnosti má pokrývat 5 až 20 let. Pod pěti lety se diskuse stáčí k taktice: k letošnímu rozpočtu, k příštímu uvedení produktu. Ta práce je nutná, ale není to strategie. Strategická otázka si zaslouží horizont dost vzdálený na to, aby se dnešní omezení uvolnila a efekty vyššího řádu měly prostor se ukázat.

Příklad z praxe: náklady na compliance a de-risking

Toto je řetězec doložený samotnou institucí, u níž začíná. V dubnu 2023 zveřejnilo ministerstvo financí Spojených států svou De-risking Strategy, studii, kterou Kongres požadoval v zákoně Anti-Money Laundering Act z roku 2020.

  • Hnací síla. Banky musí hodnotit a řídit riziko praní peněz a financování terorismu u svých klientů. U klientů s vyšším rizikem to stojí peníze.
  • Efekt prvního řádu. Banky na tyto klienty vynakládají víc na compliance. To je zamýšlený výsledek.
  • Efekt druhého řádu. Některé banky přestanou obsluhovat celé kategorie klientů, protože po započtení nákladů na compliance se jim tyto vztahy přestanou vyplácet. Ministerstvo tomu říká de-risking: „bez rozlišení ukončovat nebo omezovat obchodní vztahy“ se širokými kategoriemi klientů. Dospělo k závěru, že hlavním faktorem byla ziskovost. Nejvíc zasaženi byli malí a střední převodci peněz, neziskové organizace působící v rizikových zemích a zahraniční banky s malým korespondenčním objemem.
  • Efekt třetího řádu. Finanční činnost odchází z regulovaného systému. Ministerstvo konstatovalo, že de-risking vytlačuje činnost z regulovaných kanálů, ztěžuje převody peněz do zemí původu a komplikuje posílání humanitární pomoci a pomoci při katastrofách. Tento posun popsalo jako možné riziko pro národní bezpečnost.

Rámec vytvořený proto, aby byly peníze snáz vidět, ve třetím kroku vytvořil peníze, které je vidět hůř. Nikdo to nechtěl. Ministerstvo to odhalilo tím, že udělalo, co popisuje tato stránka: sledovalo vlastní pravidlo směrem ven a ptalo se, co ještě se mění.

Pro firmu se tentýž řetězec čte jako série otázek. Pokud bankujeme, platíme nebo darujeme prostřednictvím některé z těchto tří kategorií, které naše vztahy by mohly být přerušeny? Kdo převezme obchod, který regulované banky opustí? Co by regulátor udělal dál?

Jak sledovat efekty druhého řádu krok za krokem

  1. Zvolte jednu hnací sílu a formulujte ji přesně. Trend, prognózu, nové pravidlo nebo divokou kartu. Mlhavé hnací síly dávají mlhavé řetězce.
  2. Vypište efekty prvního řádu. Ptejte se „no a co?“ ohledně klientů, nákladů, konkurentů a práva. Tyto efekty uvidí i vaši konkurenti.
  3. U každého efektu prvního řádu se zeptejte „co ještě?“. Zapište efekty druhého řádu. Počítejte s tím, že seznam se prodlouží.
  4. Zopakujte to ještě jednou. Efekty třetího řádu jsou méně jisté a cennější. Označte ty, které překvapí místnost.
  5. Prožente výsledky přes STEEP. U každého kruhu zkontrolujte dopady na společnost, technologie, ekonomiku, ekologii a politiku. Většina týmů zjistí, že zapsala jen technologie a ekonomiku.
  6. Zeptejte se „co když?“. Změňte jeden předpoklad nebo přidejte divokou kartu a sledujte, které řetězce se přetrhnou.
  7. Seřaďte, co jste našli. Pravidlo knihy: „Implikace, kterých se máte obávat, jsou ty tak velké, že provedení správné změny ve vaší firmě bude chtít čas.“ Ty jdou vedení. Zbytek jde na seznam ke sledování.

Dělejte to s ostatními. Jak jsem napsal v knize: „Implikace jsou opravdu týmový sport.“ Skupina pěti až deseti lidí s různým zázemím uvidí řetězce, které by žádný analytik sám neviděl.

Časté chyby

  • Zastavit se u prvního řádu. Efekt prvního řádu je v tiskové zprávě.
  • Zaměnit frázi za implikaci. Viz tři případy výše.
  • Sledovat jen technologie. Nové technologie mění chování lidí a změnění lidé hledají nové technologie. Vynecháte-li sociální polovinu, řetězec ve druhém kroku uhne.
  • Brát řetězec jako proroctví. Efekt třetího řádu je možnost ke sledování, s jednou větou zdůvodnění, aby se dal později ověřit.
  • Hledat efekty, které se vám hodí. Hrozby i příležitosti vycházejí ze stejného cvičení. Pokud jste našli jen jeden druh, podívejte se znovu.

Co efekty druhého řádu učí o budování zpravodajské funkce

Zpravodajská zpráva, která se zastaví u efektu prvního řádu, je přehled zpráv. Čtenář ji mohl mít z novin. Vedení firmy platí zpravodajskou funkci za další dva kroky: co tato událost spustí a co spustí to.

Tuto schopnost budují tři návyky. Vyžadujte v každém výstupu oddíl o implikacích, sestavený podle otázek „no a co, co když, co ještě“. Zaznamenávejte řetězce s odůvodněním každého článku, aby se tým mohl později podívat, které články obstály. A svěřte analýzu lidem z více než jednoho oboru, protože právník, inženýr a sociolog prodlouží řetězec každý jiným směrem.

Časté otázky

Co je efekt druhého řádu?

Důsledek důsledku. Změna vyvolá přímý efekt prvního řádu a ten zase vyvolá další výsledky. Tyto pozdější výsledky jsou efekty druhého řádu.

Jaký je příklad efektu druhého řádu?

Levné tranzistory umožnily stolní počítač. To je první řád. Vedoucí pracovníci si začali psát dopisy sami. To je druhý řád. Písárny zmizely, což změnilo místa, která byla v kancelářích otevřená ženám. To je třetí řád. Příklad pochází z knihy Future, Inc.

Jaký je rozdíl mezi efekty druhého řádu a nezamýšlenými důsledky?

Překrývají se. Efekt druhého řádu je definován svým místem v řetězci. Nezamýšlený důsledek je definován tím, zda ho někdo chtěl. Mnoho efektů druhého řádu je nezamýšlených a některé se předvídají a plánují.

Co je myšlení druhého řádu?

Návyk ptát se před jednáním „a co pak?“. Investoři, stratégové a vojenští plánovači tímto pojmem označují analýzu, která jde za bezprostřední výsledek rozhodnutí až k reakcím, jež vyvolá.

Kolik řádů efektů mám sledovat?

Tři jsou pro většinu práce praktickou hranicí. Za třetím řádem stojí úvaha na příliš mnoha předpokladech, než aby mohla vést rozhodnutí, i když stále může naznačit, co sledovat.

Jaké nástroje pomáhají s efekty druhého řádu?

Kolo budoucnosti pro jednu změnu, analýza křížových dopadů pro vzájemné působení mnoha změn a STEEP jako kontrolní seznam, abyste nepřehlédli sociální a politické dopady.

Spolupráce s Competitive Futures

Competitive Futures pořádá workshopy implikací a foresightové projekty, v nichž vedoucí týmy sledují efekty vyššího řádu změn, kterým čelí jejich vlastní trhy. Chcete-li probrat projekt, kontaktujte společnost (v angličtině).

Související čtení

Zdroje

  • Garland, Eric. Future, Inc.: How Businesses Can Anticipate and Profit from What’s Next. New York: AMACOM, 2007. Chapter 5, “Strategic Implications.”
  • Merton, Robert K. “The Unanticipated Consequences of Purposive Social Action.” American Sociological Review 1, no. 6 (1936): 894–904. https://doi.org/10.2307/2084615
  • Bastiat, Frédéric. “Ce qu’on voit et ce qu’on ne voit pas” (“That Which Is Seen, and That Which Is Not Seen”). Paris, 1850.
  • Glenn, Jerome C. “The Futures Wheel.” In Futures Research Methodology, Version 3.0, edited by Jerome C. Glenn and Theodore J. Gordon. Washington, DC: The Millennium Project, 2009.
  • U.S. Department of the Treasury. The Department of the Treasury’s De-risking Strategy. April 2023. Announcement: https://home.treasury.gov/news/press-releases/jy1438. Fact sheet: https://home.treasury.gov/news/press-releases/jy1439